Kaštany

Miluji je. Už od dětství mne přitahovaly pro svou vyjímečnost. Stále si pamatuji, jak jsem společně s tatínkem chodila po parku a vyhlížela na chodníku alespoň jeden kulaťoučký kaštánek. Jaká to byla radost, když jsme na nějaký narazili. Celou cestu domů jsem jej držela v ruce a hladila - to mi zůstalo do dnes.
Stále zbožňuji ten nádherný pocit, když hladím ten krásný, lesklý kaštánek. Kochám se z jeho přirozeného lesku a nádherného odstínu hnědé barvy.
Teď se vše po letech opakuje. S Terezkou chodíme po naší oblíbené trase a sbíráme. Aniččin kočárek slouží jako "kaštánkové vozítko". Terezka sbírá a já jsem ten šofér, co veze náklad. Snažím se jí krotit, aby něco nechala jiným dětem, ale samotné mi to nedá a stále koukám pod nohy a sama kaštan seberu.
Sice už máme doma plný košík kaštanů, ale za tu radost, kterou ta naše princezna má, to přeci stojí.

Moje kamarádky, co toho moc nenamluví

Makulka
... je Valaška každým coulem. Vyrostla na makovém políčku u Francovy Lhoty. Do své krásy vykvetla díky úžasným ručkám dobré dušičky z Fléru. Byla to láska na první pohled, prostě musela k nám. Tak už u nás nějakou dobu bydlí.

Markytka
... k nám přišla z dalekého Mostu. Bydlela u Hartmanky z MMB. Hartmanka dělala inventuru a Markytku jsem objevila v inzerci. Srdíčko mi zaplesalo a já si musela hned udělat radost takovou krasavicí.
Holkám to spolu sluší, viďte :)

Ovečková
Naší holčičku od oveček jsem si přivezla minulý rok z Rožnova. Je skromná a něžná. I když podle některých té krásy moc nepobrala. Každý jsme nějaký :) Ale je naše a máme jí rádi.

Září

V září začíná období podzimní . Kromě ovoce a brambor dozrává také vinná réva a chmel. Proto se v lidové tradici českých zemích odehrávají v tomto měsíci tzv. sklizňové slavnosti -vinobraní, dočesná nebo pro jižní Čechy typická konopická.

Den sv. Václava býval donedávna den, kdy se v hornatých krajích sváděl dobytek z letních pastvin do vsí k přezimování. V některých oblastech také končila roční služba čeledi a zároveň se uzavíraly smlouvy s hospodáři na příští rok. Na Plzeňsku si čeleď ze svých řad volila chudého krále a královnu, kteří pak se svými "dvořany" obcházeli ves a se zpěvem prosili o dary (vejce, pečivo). Večer se pak v místní hospodě konala z výslužky hostina.

Září, konečně začíná mé oblíbené období. Vše se postupně začíná zbarvovat a podzim pomalu vytlačí letošní zvláštní léto.
A budu jen čekat, kdy se poprvé zatopí v kamnech a my po večerech budeme popíjet čaj a koukat do kamen. Začne mi doma, kdy opět vytáhnu svou šmodrchací krabici a dám se do večerního relaxování u tvoření.
Vlastně už jsem Začala. Od Vránových mi dorazily podzimní vystřihovánky a v sobotu večer, spíše v noci jsem dělala věneček.
Užívejte si září, jeho barev, vždyť podzim je tak krásný.